31.1.10
26.1.10
Procházka na louce - naše klasika
Lysien a Archi představují svojí nejobvyklejší odpolední procházku:
"Vycházíme většinou po poledni - což může znamenat cokoliv od dvanácti do půl čtvrté."
"Je nám celkem jedno, jestli je sníh, horko, déšť nebo vítr... To ovlivňuje náš režim jen minimálně."
"Okruh nám trvá kolem hodiny. Může to být ale i čtyřicet minut (to když opravdu spěcháme), nebo i dvě hodiny (když si hrajeme s míčkem, klackama, skáčeme přes překážky a místo "kolečka" jdeme třeba delší "osmičku":)).."
"Někdy máme radost když potkáme kamarády, jindy, když páníčci nemají nervy, je lepší, když se za celou cestu s nikým nesetkáme. Když se k nám přidají nějací kamarádi, jsme pak poměrně neohrožená parta, které může konkurovat jen nově vzniklá partička sestávající z buldoka, rotvajlera a ridgebacka. Protože máme často i my s sebou ridgebacka, tak je to ale fifty fifty."
Tak mi zase vyrážíme. Ahoj :)
"Vycházíme většinou po poledni - což může znamenat cokoliv od dvanácti do půl čtvrté."
"Je nám celkem jedno, jestli je sníh, horko, déšť nebo vítr... To ovlivňuje náš režim jen minimálně."
"Okruh nám trvá kolem hodiny. Může to být ale i čtyřicet minut (to když opravdu spěcháme), nebo i dvě hodiny (když si hrajeme s míčkem, klackama, skáčeme přes překážky a místo "kolečka" jdeme třeba delší "osmičku":)).."
"Někdy máme radost když potkáme kamarády, jindy, když páníčci nemají nervy, je lepší, když se za celou cestu s nikým nesetkáme. Když se k nám přidají nějací kamarádi, jsme pak poměrně neohrožená parta, které může konkurovat jen nově vzniklá partička sestávající z buldoka, rotvajlera a ridgebacka. Protože máme často i my s sebou ridgebacka, tak je to ale fifty fifty."
Tak mi zase vyrážíme. Ahoj :)17.1.10
11.1.10
Užíváme si zimu II.
Archi se naučil jezdit na bobech v mé náruči. Kouká při tom upřeně na cestu, tlapky zatnuté, modlí se, abychom už byli dole. :). Ale myslím, že ho to baví. Bohužel se mi ani na jeden z pěti pokusů nepodařilo nás na tu fotku dostat oba. Takže tentokrát má Archi smůlu a nacpu se mu sem na fotce já. (Při jízdě už vůbec nebylo možné fotit, proto fotka ze startu.) Š.
8.1.10
3.1.10
25.12.09
5.11.09
Ve vodě, v oblečku...
Požádal jsem Šárku, aby mě vyfotografovala v akci. Projevila naplno svůj fotografický talent a podařilo se jí mé nohy zachytit přesně v momentu, kdy vypadaly, že se nehýbu... To ale rozhodně nebyla pravda. Na třetí lekci mi nejenže zvýšili rychlost, ale ještě mi běhací pás naklonili a běhal jsem v kopci.
Je to dobré, stále při terapii žeru...
Cestou domů, bylo nádherně...
...přesto mrazivo :).
Já byl ale každopádně v půjčeném pláštíku spokojený..
Jo a ještě něco: Už se nebojím fénu!!" Fakt, klidně mi může vlézt na záda. Přátelé, můžu vám oznámit, že ty zvěsti o nebezpečnosti fénu, že to byl podfuk!!!
Je to dobré, stále při terapii žeru...
Cestou domů, bylo nádherně...
...přesto mrazivo :).
Já byl ale každopádně v půjčeném pláštíku spokojený..
Jo a ještě něco: Už se nebojím fénu!!" Fakt, klidně mi může vlézt na záda. Přátelé, můžu vám oznámit, že ty zvěsti o nebezpečnosti fénu, že to byl podfuk!!!
3.11.09
Archi a aquaterapie
Archiho rehabilitační sestra Kateřina Plačková se svým německým pinčem Felixem. Foto: www.vetcentrum.cz
Protože Archi od jednoho roku ví, že si kvůli dysplazii kyčlí musí dávat pozor na své zadní nožičky, má to štěstí, že je i v osmi letech ve skvělé formě.
Přes katastrofické prognózy doktorů v necelých osmi letech vyšel třikrát na Sněžku, chodí každý den na dlouhé vycházky a doma to při přetahování o hračku kolikrát tak rozbalí, že všichni hledíme s vykulenýma očima...
Protože si přejeme, aby to tak zůstalo i nadále, přidali jsme k pravidelnému vydatnému pohybu, měkkým pelíškům po celém bytě, kvalitní stravě a kloubním doplňkům další prvek: Aquaterapii.
Jednou týdně chodíme do Stodůlek do speciální vany s běhacím pásem na dně. Archi tam necelých třicet minut běhá po krk v teplé vodě a cpe se sušeným masem. K tomu má puštěnou perličkovou masáž. Zatím jsme absolvovali dvě lekce, tak nevíme, jaký bude dlouhodobý účinek, ale zatím to Archiho baví. Podruhé už na rehabilitační sestru čekal vzorně usazený ve vypuštěné vaně a těšil se...
Nám se na tom líbí, že se jednou týdně pořádně vykoupe a je pak voňavý a rozčepýřený:). Cílem je prohřát klouby (proto chodí cestou domů v oblečku, přestože je vyfénovaný, chceme mu několik hodin udržet vyšší tělesnou teplotu), uvolnit a posílit svaly. Uvolnění na něm lze bezprostředně po aquaterapii při pohybu dobře pozorovat.. Chodíme domů přes "louku" a teď tam dal takový sprint, že to jsem u něj dlouho neviděla. Máme naplánovaných deset lekcí, které bychom podle výsledků a potřeby chtěli absolvovat dvakrát ročně.
Uvidíme. Zatím se nám to zdá skvělé!
PS: Máme zálusk na tento obleček. Nevíte někdo o obchodě, kde by se dal vyzkoušet?
6.10.09
Podzimní putování za sluncem
vyhlášení bíglí dvacítky
Archie na startuArchi a Lysien putovali první říjnový víkend Pojizeřím za sluncem. Archi trochu víc zvolna než Lysien, který dost makal, protože zjistil, že když předběhne jednoho pejska a trochu do toho šlápne, za chvíli narazí na dalšího. A kdo zná Lysiena, tak ví, že on předbíhá rád!! Lysienek šel také mnohem delší trasu, díky čemuž doputoval až na bájný vrch Kozákov, kde zrovna vrcholila krásná drakiáda, čímž se utvrdil v tom, že miluje podzim. Archi sice draky neviděl, ale víkend si taky krásně užil i díky tomu, že jeho psovod nesl dostatečnou svačinu, o kterou se rovnoprávně podělili. Díky Janě, sponzorům a dalším, kdo akci podporují.
Další krásná a šťastná událost v tomhle týdnu je narození čtyř štěňátek Archiho sestry Amálky. Moc Amálce gratulujeme a retrieveřím miminkům přejeme mnoho štěstí a zdraví!
31.8.09
Vivat A vrh Artesia Bohemica
od Archiho a maminky Ivany
Pac a pusu, hodně zdraví, dlouhá léta, čilé páníky přeju z celého svého ohromného retrívřího srdce Amálce, Argoskovi, Aishe, Aceovi,Assaru Golgimu a Aianthe.
Komu se to ještě nedoneslo, náš vypečený zakládající vrh slavil ve čtvrtek 27.8.2009 osmé narozeniny.
Nemyslete si, že jsme to řádně neoslavili.
Já jsem například dostal vynikající krůtí specialitku k večeři, samozřejmě jsem pozval i Lysiena. Poté jsem byl zahrnut plyšáky, ty já rád a sušeným masíčkem všeho druhu. Drahá Šárka, ví jak na mě. Hned nato jsem se zůčastnil další dobrodružné akce mého mateřského bíglího výletnického klubu. A abych jim ukázal, jaký že jsem mlaďoch, běžel jsem do lesa za srnkou ze všech nejdál, vzorně jsem hlásil a Lenka mi vůůůůbec nestačila. Když jsem se vrátil s úsměvem na tváři a Lysienem po boku, babička měla, bůhví proč, podrápané nohy do krve od ostružin. Asi taky někam letěla. Slyšel jsem, jak ostatním vypráví, že myslivcům tvrdila, že píská na ztracenou dceru a směrem ke mně utrousila něco jako, že příště mě zmydlí. Proč?
Pašák Argosek, byl při oslavách také úspěšný. Nejdřív zaskočil ke své kadeřnici Kátě, aby mu to v ten slavný den slušelo. Asi ho stříhala pomalu a tak ji pro jistotu trochu vovrčel - mírně řečeno. V sobotu naši směčku úspěšně reprezentoval na mezinárodní výstavě v Boleslavi. Poprvé ve veteránech. Inu, jak vidíte, jsme chovatelská stanice s dlouhou a bohatou historií.
Pac a pusu Kátě, Marii, Markétě, Igorkovi a Ondrovi.
Pac a pusu, hodně zdraví, dlouhá léta, čilé páníky přeju z celého svého ohromného retrívřího srdce Amálce, Argoskovi, Aishe, Aceovi,Assaru Golgimu a Aianthe.
Komu se to ještě nedoneslo, náš vypečený zakládající vrh slavil ve čtvrtek 27.8.2009 osmé narozeniny.
Nemyslete si, že jsme to řádně neoslavili.
Já jsem například dostal vynikající krůtí specialitku k večeři, samozřejmě jsem pozval i Lysiena. Poté jsem byl zahrnut plyšáky, ty já rád a sušeným masíčkem všeho druhu. Drahá Šárka, ví jak na mě. Hned nato jsem se zůčastnil další dobrodružné akce mého mateřského bíglího výletnického klubu. A abych jim ukázal, jaký že jsem mlaďoch, běžel jsem do lesa za srnkou ze všech nejdál, vzorně jsem hlásil a Lenka mi vůůůůbec nestačila. Když jsem se vrátil s úsměvem na tváři a Lysienem po boku, babička měla, bůhví proč, podrápané nohy do krve od ostružin. Asi taky někam letěla. Slyšel jsem, jak ostatním vypráví, že myslivcům tvrdila, že píská na ztracenou dceru a směrem ke mně utrousila něco jako, že příště mě zmydlí. Proč?
Pašák Argosek, byl při oslavách také úspěšný. Nejdřív zaskočil ke své kadeřnici Kátě, aby mu to v ten slavný den slušelo. Asi ho stříhala pomalu a tak ji pro jistotu trochu vovrčel - mírně řečeno. V sobotu naši směčku úspěšně reprezentoval na mezinárodní výstavě v Boleslavi. Poprvé ve veteránech. Inu, jak vidíte, jsme chovatelská stanice s dlouhou a bohatou historií.
Pac a pusu Kátě, Marii, Markétě, Igorkovi a Ondrovi.
7.8.09
Nejkratší bíglí tábor
"Archi, vstávej a nastup do auta, jedeme na bíglí tábor."
"Archi, počkej tady s maminkou, jdu si postavit stan."
"Archi, počkej tady s tatínkem, není mi dobře, jdu si na chvíli lehnout, přijď, až rodiče pojedou domů."
"Archi, pojď do auta, jedeme taky domů, je mi fakt špatně."
...tak aspoň, že mám teď v autě pohodlné místo. A taky jsem se taky díky tomu nacpal k našim na koupací dovolenou na jihu..
"Archi, počkej tady s maminkou, jdu si postavit stan."
"Archi, počkej tady s tatínkem, není mi dobře, jdu si na chvíli lehnout, přijď, až rodiče pojedou domů."
"Archi, pojď do auta, jedeme taky domů, je mi fakt špatně."
...tak aspoň, že mám teď v autě pohodlné místo. A taky jsem se taky díky tomu nacpal k našim na koupací dovolenou na jihu..
Akce Sněžka
Šárka mi celý život slibovala, že mě vezme na Sněžku... Řečičky... říkal jsem si. Ale nebyly to jen tak nějaké řeči, protože minulý týden jsme si to konečně splnili. A to dokonce třikrát (když jsme se tam táhli tím ostrým stoupáním od západu, byl jsem poprvé v životě fakt sprostej). A mezitím jsem byl stále naložen v potoce. Takže vlastně pohoda.
8.7.09
Aj, carramba, hlídá mě babička...
Šárka odjíždí, asi na ochutnávku sýrů.
Nějaký rokfor pípl.
Hlídá mě babička.
Pátek.
Ze všech sil se snažím dokázat, že je na mě spolehnutí.
Netřesu hlavou a nechám si čistit nemocné ucho.
Nevšímám si chleba, který někdo naservíroval za kotelnou.
Je povodeň v mých milovaných Křenovicích.
Courám se na procházce za babičkou, nekoukám po fenách.
Větřím naprosto nenápadně.
Připravuju si půdu pro příští dny.
Sobota.
Nastavuji vzorně ucho na čištění.
Sám si lezu do toho pitomého límce z veteriny.
Jím samozřejmě všechno, co mi uvaří.
Venku snaživě popobíhám ze stínu do stínu, je vedro k zalknutí.
Je povodeň.
Nenápadně si čichnu ke chlebu u kotelny.
Večer se válím na kopci, ach ta tráva krásně chladí.
Ignoruju zajíce, který byl na kopci přede mnou.
Ignoruju babičku, jež tvrdí, že jsem si hlodavce nevšimnul.
Snaživě běhám za klacíkem, konečně se můžu po týdnu trochu protáhnout.
Pitomé ucho, mohl jsem jet taky na ten rokfor, třeba bude i syreček.
Šplhám.
Babička mi nedá na noc límec a nechala otevřeno na balkon.
Miluju babičku.
Neděle.
Kašlu na babičku.
Válím se venku na zádech (i uchu) a chytám lelky.
Nesmím ke chlebu za kotelnou.
Sežral jsem chleba naproti kotelně.
Je velká povodeň.
Přeběhnul jsem silnici, když se babička nedívala a lehnul si do obrovské louže.
Paráda, paráda, paráda. Konečně program.
Jó, může mi vyčistit ucho.
Odpočívam ve stínu. Domu nechcíííííí.
Utíkám za háravkou.
Je krásná.
Ta babička ale rychle běhá!
Šampon, fuj!
Za chvíli přijede Lysien a konečně bude k večeři maso.
Zítra se vrací má milovaná Šárka. Jupí.
Nějaký rokfor pípl.
Hlídá mě babička.
Pátek.
Ze všech sil se snažím dokázat, že je na mě spolehnutí.
Netřesu hlavou a nechám si čistit nemocné ucho.
Nevšímám si chleba, který někdo naservíroval za kotelnou.
Je povodeň v mých milovaných Křenovicích.
Courám se na procházce za babičkou, nekoukám po fenách.
Větřím naprosto nenápadně.
Připravuju si půdu pro příští dny.
Sobota.
Nastavuji vzorně ucho na čištění.
Sám si lezu do toho pitomého límce z veteriny.
Jím samozřejmě všechno, co mi uvaří.
Venku snaživě popobíhám ze stínu do stínu, je vedro k zalknutí.
Je povodeň.
Nenápadně si čichnu ke chlebu u kotelny.
Večer se válím na kopci, ach ta tráva krásně chladí.
Ignoruju zajíce, který byl na kopci přede mnou.
Ignoruju babičku, jež tvrdí, že jsem si hlodavce nevšimnul.
Snaživě běhám za klacíkem, konečně se můžu po týdnu trochu protáhnout.
Pitomé ucho, mohl jsem jet taky na ten rokfor, třeba bude i syreček.
Šplhám.
Babička mi nedá na noc límec a nechala otevřeno na balkon.
Miluju babičku.
Neděle.
Kašlu na babičku.
Válím se venku na zádech (i uchu) a chytám lelky.
Nesmím ke chlebu za kotelnou.
Sežral jsem chleba naproti kotelně.
Je velká povodeň.
Přeběhnul jsem silnici, když se babička nedívala a lehnul si do obrovské louže.
Paráda, paráda, paráda. Konečně program.
Jó, může mi vyčistit ucho.
Odpočívam ve stínu. Domu nechcíííííí.
Utíkám za háravkou.
Je krásná.
Ta babička ale rychle běhá!
Šampon, fuj!
Za chvíli přijede Lysien a konečně bude k večeři maso.
Zítra se vrací má milovaná Šárka. Jupí.
Subscribe to:
Posts (Atom)
