Prožívám teď bezva období. Nedávno jsem byl v s výletníky v zoo, mrknul jsem na lední medvědy a to naplnilo mou duši klidem a mírem. Jak se tam tak cachtali v bazénku, úplně mě to hodilo do pohody:).
Hodně teď ale máme na krku s Šárkou Lysiena, ale jsme vlastně moc rádi. On totiž jde do sebe a když nevezmem míček, dokáže se i tvářit, že je jako úplně normální pohodovej pejsek..
Naopak když vezmem míček, musíme se připravit na trochu hluku, vyvalené oči a nadzvukovou bíglí rychlost! Lýsa mě svým nadšenectvím nakazil a tak ho občas Šárka přidrží a nechají mě, abych si taky pro balónek doběhl! Dokonce teď nacvičujem, že má Lysák jakože odložení a já běžím pro míč. Výhodu to má, že se musí tak soustředit, aby vydržel přilepenej k zemi, že zapomene štěkat. Ale třese se vždycky vzteky, jak mu to přijde nespravedlný:))).
A přišli jsme na jednu důležitou věc: když není rodina doma Lysien NEPÍSKÁ! A vůbec se nezdá, že by mlčel, protože je smutný. Jenom ví, že na mně a Šárce si jen tak něco nevybrečí, tak to asi ani nezkouší.
