31.10.12

Jak jsme se učili

Takhle se se mnou Lysínek a Enzo učili na státnice. V posteli jsem daleko radši koukala na ně, než do papírů.
 Radši jsem se koukala Enzovi do očí, než do skript. Hodně času jsme taky strávili přemýšlením nad jídlem a trávením obědů i informací.
 Snažili jsme se najít si čas si provětrat hlavu. Protože po procházce to jde samozřejmě nejlíp.
 Kolikrát jsme se ze samého přemýšlení hodně unavili. Ale dostali jsme jedničku! :). Nyní je čas oslav.

2.10.12

Enzo z Botičských meandrů

Jsem ENZO, zlatý retrívr. Tak pravidelně začíná deníček našeho Enza, který dává dohromady s maminkou a publikuje ho na facebooku. Hledejte "Enzo - zlatý retrívr". Enzovi táhne na čtvrtý měsíc a je to jedno z nejhodnějších štěňátek na světě. Na předchozí fotce se tváří jako pán světa. Což není, ale na tomhle kusu trávy fakt šéfuje. Společně s Lysienkem samozřejmě. Kdo je opravdový boss je vidět na další fotce. Zatímco Lysienek spinká suverénně na gauči (a nikdy neuvažoval o tom, že by to tak nemělo být), Enzo se zatím odváží jen nenápadně na stoleček (je to jeho nejoblíbenější poloha mimochodem).
Jasně, že občas může do postele. Vycházíme z toho, že retrívrům je v posteli horko, a proto není třeba je odnaučovat tam lézt, protože později se toho dobrovolně vzdají sami :).
 No a nejspokojenější je samozřejmě v přírodě...
 ...když navíc potká nové kamarády, je to pro něj ráj.
 Ale když se to žádá, není pro něj problém skočit pogratulovat třeba na svatbu.
 Společenské faux-pas. Na nose mu ulpěla jedna z konfet, kterými byla nevěsta při příchodu zasypána.