Jak jsme si dnes užívali

To Vám povím, po dlouhé době jsem pociťoval, že by si panička měla pořídit foťák. Teda ne, že by v naší rodině bylo fotografů málo (minimálně tři rodinní příslušníci bez foťáku takřka nevycházejí)... Ale pravda je, že nějčastěji jsem se Šárkou a tu tahle posedlost minula. Většinou je to dobře. Komu by se taky pořád chtělo česat, pózovat a házet svůdný tlamy do objektivu... Ale zrovna dnes jsem úplně litoval. Sluníčko totiž po celou dobu našeho venčení vrhalo na zem velmi romantické odlesky a Lysien vypadal tak dobře, že by to za obrázek stálo. No a pak jsme potkali vlčandu Áju a ta se s Lysienem proměnila v jedno velké klubko a chvílema taky běhali tak rychle, že jsem je nestačil sledovat... Já na tohle nejsem, tak jsem na ně jen občas štěknul a věnoval jsem se svému kamínku. To jsem vám jen chtěl napsat, no.. Tak čau!