Archiho bombastický víkend

(Překvapení! Text už dnes, na fotky se nadále těšte.)

Jupí, kočka odjela, myši mají pré. Šárka, přátelé, na celý víkend zmizela s Jardou neznámo kam. Políbila mě, ujistila, že mě miluje, hodila tlumok na ramena a zmizela. No a to jasně znamenalo, že se mi to zbytek rodiny bude snažit vynahradit a rozmazlovat mě.

V sobotu ráno jsem nejdřív kontroloval poštu a četl noviny. Tedy jako venku, po našem. A potom hurá do ZOO. Nebudu psát o tamní zvěři. To není tak podstatné. Ostatně jděte se tam mrknout sami. Vřele doporučuji. Hned za vchodem jsem padl do náruče háravé retrívří krasavici. Ideální. Něco jako když Vám na Tahiti dají věnec okolo krku. Lepší! A ty stánky, ta škála vůní!!! Co Vám budu povídat. Měl jsem párek v rohlíku a kousek grilované krkovičky. Pití co hrdlo ráčí. Vodotrysky, potůčky, pítka .... A asi tisíc lidí mi sdělilo, že jsem krásný pes. Takže pozdrav a poděkování tátovi a mamce Gaie do Artesia bohemica. Jen mě celou dobu páníci drželi na flexině.

V neděli jsem jim tento drobný nedostatek prominul. Zúčastnil jsem se již tradičně výletu na překrásná Skryjská jezírka v Křivoklátských lesích s bíglím klubem. Všichni měli svačiny, i já. Celou trasu jsem tentokrát proplaval a probrodil navolno. Taky proštěkal. Dokonce jsem se ve smečce strakatců umístil v běžeckém závodě Sporťáček na krásném čtvrtém místě.

No a večer jsem to musel Šárce celé vyprávět.

(PS: Kdyby se vám ten text zdál vyjímečně dlouhý, tak je to tím, že ho se mnou nepsala Šárina, která je líná a tudíž stručná, ale babička Ivana, které děkuji. PS2: Bylo hezky. Archi)