Horko a já

Lidé jsou na tom v létě přeci jen o něco lépe. Sundají skoro všechno oblečení, cpou se zmrzlinou a v podstatě jim je fajn. Mě je v takovém horku, jaké panuje nyní, dobře jenom když jsem ponořený do vody a kouká mi jen hlava. Je ale fajn, když mám mokrou i hlavu, případně jsem schovaný ve stínu rákosí (třeba...). Když takhle chvíli postojím, začíná se mi v těle opět trochu probouzet krevní oběh, mizí mžitky před očima a začínám jasněji myslet. Když už jsem zcela k životu probuzený, jsem ochoten si chvíli hrát. Otřepu se (všichni uskakují) a s velkou radostí ze života třeba doběhnu pro míček, přpadně se válím v trávě a nechávám se drbat na hrudníku. Důležité je se vrátit do vody dříve, než se mi opět začne motat hlava...