Povídání z víkendovky od mámy Ivany:Tralalá, tralalá a je ze mě fialá…..
No jo, Šárka je prostě zpěvandule a pisálek a věčně s nějakým popěvkem na rtech. Ještě že ostatní členové naší smečky, hlavně Lysien, jsou taky trochu normální psi. Z fesťáků je stejně nejlepší Smržfest. Doufám, že se tam všichni uvidíme. Tam to mám pevně v tlapách.
Ale teď to důležité. V Chrudimi je jeden z nejlepších cvičáků na světě a vedou ho úžasní rotvajleři. Tak tam s bíglama vyrážíme již tradičně na víkendovku plnou her, laskomin a skopičin. Já jako VIP sice bydlím v penzionku, abych mohl spát v posteli a netřásl se ve stanu, ale jinak se všeho s vervou účastním. Nejdřív jsem s Lysienem na maškarním zachránil Lenku před jistým umrznutím. Dali nám na krk soudky s něčím, co lákavě vonělo, ale loknout jsme si nemohli. I tak jsme je ale krásně nosili a tak jsme za odměnu dostali nádherný pohár a ňaminu. Druhý den jsem dohlížel na regulérnost beaglího desetiboje. Babička byla líná běhat a tak se jí tentokrát hodil argument, že nejsem beagle. A přitom já určitě aspoň z poloviny jejich zvyky mám. Tak jsem aspoň prudil u všech disciplín, kde se žralo na čas, tak dlouho, až jsem si to mohl zkusit mimo soutěž. Když to nezaujatě posoudím, tak při své všestrannosti, mrštnosti, zkušenostech a velikosti, bych fakt asi ty mrňouse převálcoval. Ale byli všichni moc šikovní a velmi, velmi se snažili. Lysík skončil na krásném čtvrtém místě spojeném s ještě hezčí taškou laskomin od sponzorů. Ještě že se o všechno bratrsky dělíme. Potom byl zábavný večer s tombolou. To jsem ale už trochu vrčel, protože jsem byl z té odpovědnosti komisaře závodu vyčerpaný a bíglové nepochopitelně pořád řádili. Zachránil jsem se v penzionu. Poslední den jsme všichni běhali agility. Brácha a jeho kámarádka Terrinka soutěží už v profíkách a tak běželi jako předskokani. Potom následovala řada neuvěřitelně osvalených sportovních výkonů. No a nejlepší nakonec. Já a moje tříměsíční kámoška, bíglí krasavice Honeymoon Tergy jsme excelovali jako doskokani.
Co Vám budu povídat, tři báječné dny plné přátel, vzrušujících zážitků i zábavy. Prostě se nám se Šárkou začátek prázdnin ohromně vydařil. Co bude dál?
Foto (od táty):Jsem velkej agiliťák!
A taky spisovatel. Když se nevěnuji své práci v klubu výletníků, píšu román o velké lásce mezi retrívrem a fenkou špice.
Zúčastnil jsem se maškarního bálu, kde jsem byl za bernardýna...
Štěňata jsem blahosklonně ignoroval...
To je můj velkej kámoš :o).
V týhle soutěži jsem...
Lenku porazil!
A končíme opět konstatováním, že pro agility jsem se narodil.
PS: Příští týden budeme trávit v Poděbradech a ohromně si tam užívat. Dám vám vědět...
Útěchou vám může být, že bahno vyživuje srst.
Kompozičně zajímavá fotka vznikla díky práci s oháňkou. Zde jsem se musel soustředit na tvoření kruhů a svůj výraz zároveň.
Oproti tomu portrétní fotografie vzniklá na letním slunci... To je to, co mě na mé práci baví:o).
Bohužel neodpočívám. Naopak - sklapovačky mi pomáhají vytvořit pevné břišní svalstvo, vyžadované například, pokud fotíte sportovněji laděné fotky.
Vždy vypadejte dobře ze všech stran! Uvolněnost dotváří atmosféru fotografie...
Zaměřte se na detail - přesto, že jde o portrét, dbal jsem elegantní pozice nohou (ležérní nákrok). 
Práce s prostorem je důležitá. Proč nevyužít osobitost lokace a nevyužít starožitný plot jako rekvizitu?
Typická úhlopříčná kompozice. Klasika:
Fotky vznikaly v nádherném zámeckém parku. Genius loci je základ.
A na závěr si opět zopakujeme: ÚSMĚV!
