Fotky a komentář mojí psovodky naleznete zde :).
31.5.09
19.5.09
Mám nového kamaráda a Lenka ZOPky
(sepsáno s maminkou Ivou)
Na výletě s bíglama na zříceninu Sion jsem si musel třikrát tlapkama protřít zrak, než jsem uvěřil. Konečně dorazil Roník, bratranec Terrinky, o kterém jsem dosud jen slyšel. Velký urostlý krasavec, kříženec ostrého vzezření, dobrák od kosti. Řádně jsme se očuchali a pro jistotu jsem ho měl celou cestu pořád v merku. Krapet provokoval, tak kdyby přece jen potřeboval umravnit. Je mu málo přes rok, prostě dorostenec. Prochajda se moc povedla, spousta vířivých i bahenních koupelí, nová sexi bíglí slečna Ajka, stopičky všech vůní, prostě paráda! A tak jsem Ronyho trochu vovrčel až na konci, když nás Montyho panička pozvala všechny na výborný koláč s rebarborou a tvarohem. Chápete, měl jsem starost, aby na mě dost zbylo.
Jak už jsem zmiňoval, vzali jsme s Lysienem Lenku v neděli na zkoušky Základní ovladatelnosti páníčka - ZOP. Paráda. U Janíka v Benešově to nikdy nemá chybsona. Místní dobrovolní hasiči nám tam půjčují svůj cvičák, kde se dá krásně koupat, válet v trávě, honit se s ostatníma a případně i trochu pracovat. Měli jsme pozvaného moc sympatického pana rozhodčího. Byl hodný, počkal na Lenku, až na cvičák přes Semily napopáté nakonec trefila. Vždycky nám psům řekl, co máme dělat a páníčci to po něm bůhví proč zopakovali. Lehal jsem si, sedal, vstával, otáčel se jak vzteklej. Na odložení jsem ležel jako socha, cupital jsem v zástupu a zase se různě točil a zrychloval a zpomaloval. Potom jsme si všichni mohli lehnout ve skupině, tak jsem se snažil nechrápat. Páníci zůstali stát, asi kvůli klíšťatům. Dále jsem se ještě na Lenky přání posadil na nějakém haraburdí, co jsem s ní musel přejít. Asi se sama bála. Nakonec mě nějaký místní maník čapnul do náruče a šel se mnou pryč. Asi jsem se mu líbil. Tak jsem pro jistotu zavrčel, páč mi dali košík a nemohl jsem ho rovnou kousnout. On se zaleknul a mazal mě vrátit panu rozhodčímu. Ten mě pochválil a řekl, že na pána ve středních letech, ehm, ehm na dědka, cvičím i vypadám náramně. Potom ještě Lenku prověřil Lysien. Takže zkoušku ZOP má naše panička vlastně složenou dvakrát. Lenko, dík, jsi šikulka.
Na výletě s bíglama na zříceninu Sion jsem si musel třikrát tlapkama protřít zrak, než jsem uvěřil. Konečně dorazil Roník, bratranec Terrinky, o kterém jsem dosud jen slyšel. Velký urostlý krasavec, kříženec ostrého vzezření, dobrák od kosti. Řádně jsme se očuchali a pro jistotu jsem ho měl celou cestu pořád v merku. Krapet provokoval, tak kdyby přece jen potřeboval umravnit. Je mu málo přes rok, prostě dorostenec. Prochajda se moc povedla, spousta vířivých i bahenních koupelí, nová sexi bíglí slečna Ajka, stopičky všech vůní, prostě paráda! A tak jsem Ronyho trochu vovrčel až na konci, když nás Montyho panička pozvala všechny na výborný koláč s rebarborou a tvarohem. Chápete, měl jsem starost, aby na mě dost zbylo.
Jak už jsem zmiňoval, vzali jsme s Lysienem Lenku v neděli na zkoušky Základní ovladatelnosti páníčka - ZOP. Paráda. U Janíka v Benešově to nikdy nemá chybsona. Místní dobrovolní hasiči nám tam půjčují svůj cvičák, kde se dá krásně koupat, válet v trávě, honit se s ostatníma a případně i trochu pracovat. Měli jsme pozvaného moc sympatického pana rozhodčího. Byl hodný, počkal na Lenku, až na cvičák přes Semily napopáté nakonec trefila. Vždycky nám psům řekl, co máme dělat a páníčci to po něm bůhví proč zopakovali. Lehal jsem si, sedal, vstával, otáčel se jak vzteklej. Na odložení jsem ležel jako socha, cupital jsem v zástupu a zase se různě točil a zrychloval a zpomaloval. Potom jsme si všichni mohli lehnout ve skupině, tak jsem se snažil nechrápat. Páníci zůstali stát, asi kvůli klíšťatům. Dále jsem se ještě na Lenky přání posadil na nějakém haraburdí, co jsem s ní musel přejít. Asi se sama bála. Nakonec mě nějaký místní maník čapnul do náruče a šel se mnou pryč. Asi jsem se mu líbil. Tak jsem pro jistotu zavrčel, páč mi dali košík a nemohl jsem ho rovnou kousnout. On se zaleknul a mazal mě vrátit panu rozhodčímu. Ten mě pochválil a řekl, že na pána ve středních letech, ehm, ehm na dědka, cvičím i vypadám náramně. Potom ještě Lenku prověřil Lysien. Takže zkoušku ZOP má naše panička vlastně složenou dvakrát. Lenko, dík, jsi šikulka.
17.5.09
Krásný víkend
V sobotu měli Lenka, Šárka a táta tu čest a radost, že mohli být při otevření prvního adventure golfového hřiště v ČR, v Horním Bezděkově. Bylo krásné počasí, dostavilo se prý spoustu milých lidí a den se úžasně vyvedl. Všem prý adventure golf velmi doporučují :). Odkaz najdete v odkazech.
My jsme si to vynahradili s Lysienkem dnes, když nás Lenka vzala na zkoušky ZOP a oba jsme uspěli. Takže už máme na to, že jsme hodní, i potvrzení. Zkusím od někoho získat fotky z obou dnů:).
My jsme si to vynahradili s Lysienkem dnes, když nás Lenka vzala na zkoušky ZOP a oba jsme uspěli. Takže už máme na to, že jsme hodní, i potvrzení. Zkusím od někoho získat fotky z obou dnů:).
8.5.09
Rita
Přes sedm let jsem téměř každý večer navštěvoval za mostem špicí krásku Ritu. Bydlela na malém dvorku a spala pod autem. Každý víkend odjížděla na chalupu. Očichávali jsme si čumáčky a pod plotem pacičky... Když spala, štěknul jsem na ní, abychom se mohli pozdravit. Když hárala, bylo pro mě utrpení se odtrhnout a jít domů spát. Kolikrát jsem to na mostě otočil a pelášil jsem jí ještě jednou popřát sladké sny. Ritunka už na tom dvorku není. Už to byla starší psí dáma... Věřím, že teď běhá na daleko větším travnatém dvorku a místo pod autem spí v měkoulinkém pelíšku. Mám tě moc rád, Rito, chybíš nám.
Archi
Archi
Subscribe to:
Posts (Atom)
