Skimu poprvé na Sněžce

Abyste tomu rozuměli, Lysien má novou přezdívku - Skimu. Můžete si zkusit vygooglovat, podle čeho ;). Zároveň je to velké doporučení pro všechny lyžaře, kteří nepohrdnou sjezdovkami o něco (o hodně) skromnějších rozměrů, než jsou třeba v Alpách. Nicméně k věci. Předposlední den našeho prodlouženého víkendu jsme si uvědomili zásadní fakt - Lysien ještě nikdy tlapkou nestanul na Sněžce. A protože se nám asi nikdy nepodaří sem ty fotky nahrát v chtěném pořadí, začněme rovnou vrcholem:

Jsme zmrzlí na kost, ošlehaní ledovým vichrem a ledovými krystaly třpytivého sněhu. Jsme šťastní. Protože už máme za sebou čaj, vodu a tatranku...
Tady jsme s Lysienem měli velké štěstí, že fotografie neumí zachytit vše, totiž pocity. Je pravděpodobné, že po posledních kilometrech, které charakterizoval opravdu krutý vítr z Polska, si Skimu myslel něco podobného jako já. A to totiž: Stálo to za to, ale - je mi špatně, špatně, špatně.... Spravil to až první ze dvou čajů. Kdy ten pocit přešel Lysiena není přesně známo. Teplota -11°C.
Tohle jsme si vyfotili cestou vzhůru ve chvíli, kdy nás poprvé přepadl pocit, že to moooožná otočíme.
Ještě předtím jsme se vyfotili u přístřešku, který nám (Jardovi, Archimu, Šárce) onehdy v létě při letní (sakra silný bouřce) možná zachránil život. Aspoň tehdy jsme ten pocit měli.

A tohle už jsou fotky z úplného začátku expedice Skimu na Sněžce - optimistické pohledy, úsměvy, pohodička.
Skimu zpočátku volil ležérní tempo - ve finiši se mu ušetřené síly velmi hodily.

Další hrdina naší výpravy - vždy když jsme se nenápadně optali zda to radši neotočíme (nenechte se zmást tím sluníčkem a zdánlivě skvostným počasím, to trvalo pouze ve spodní etapě!) odvětila, že teď už to přece nemůžeme vzdát. Deset metrů před koncem jsme se optali naposled a dali jsme mamince konečně za pravdu.

A i když tenhle výlet patřil především Lysínkovi, který Sněžku vyběhl v šesti letech poprvé, nakonec musíme vzdát hold opravdovému horalovi. Archi v devíti a půl letech počtvrté (pokud jsme něco nezapomněli) vyťapkal na Sněžku. Tentokrát rozhodně v nejextrémnějších podmínkách! (Ta bouřka tehdy, to bylo už na sestupu, to se nepočítá :)). To ani nejde vyjádřit, jak je tenhle pes skvělej. Vlastně, jak jsou tyhle dva psi skvělí!

Š.