I když to tu přebral (p)Lys(ˇ)ík...

...budeme tu i v budoucnu často vzpomínat na (p)Arčiho. Tohle jsme napsali jako vzpomínku pro výletnický klub.

Archi se narodil 27. 8. 2001. Celý jeho život jsme měli za to, že se narodil modrý jako šmoula. Nyní se sice objevily informace o jiném zbarvení, nicméně faktem zůstává, že ho museli rozdýchat a Archi to vyhrál už první den života. Více než deset let dělal své rodině každý den radost. A i když to tak zní, není to vůbec fráze, ale čistá pravda. Možná byl jeden den, který jako výjimka potvrdil toto pravidlo (zasvěcení a Lysienek velmi dobře ví, o který den jde). Ale pokud Archi měl nějaké svoje slabosti, byli mu odpuštěny ještě před tím, než se vůbec stihly projevit. Protože nejvíc ho charakterizuje pohár, který v roce 2006 vyhrál na táborové beagle výstavě. Bára Budková tehdy správně rozpoznala, že to je jasný "vítěz třídy SUPERMILÁČEK". Supermiláček Archi deset let dokazoval, že jeho flegmatická povaha je ta nejlepší, co může být, protože s námi dokázel absolvovat všechno... No prostě všechno. Čtyřikrát s námi byl na Sněžce a jindy zase na Velkém Kriváni a jindy zase v Tyrolských Alpách, Šumavu má prochozenou (Dysplazie kyčlí 4/4?! Další důležité vítězství...). Protipólem jeho horalským dobrodružstvím a bíglím výletům (Miloval výlety s vámi!) byl jeho kulturní a společenský život :). Archi nikdy neudělal ostudu v kavárně, nebo pizzerii, na vernisáži výstavy, na adventure golfu, nebo třeba v zákulisí hudebního festivalu. Jeho obsesi bahnem, kamínky a žrádlem znáte sami... Byl a vždycky bude obrovskou součástí každého z naší rodiny. Říkali jsme mu (kromě Fatmana, Parčiho, Medíka, Žižiho, Pažitky, Woolie...) Velkej žlutej bůh. A to on teď už fakt je.
Lysien a Šárka a Ivana a Lenka a Jirka