To máš za to...

Strávil jsem se Šárkou a Jardou nádherný týden v Poděbradech (je to už dva pátky zpět). Měli jsme několik návštěv a tak byl každý den jiný, ale všechny krásné, naplněné přátelstvím a bezstarostným tlacháním, plaváním (Jednou, když byla zima, mě pustili na oficiální pláž!) a výlety. Vybrali jsme si ten týden, protože původní termín se nám nakonec nehodil, protože dědeček slavil osmdesátiny. Já jsem tam nebyl, ale prý to bylo krásné. Tento týden zase kolidoval s jinou akcí - jistou svatbou. To bylo naopak výhodné, lidi se nemuseli složitě rozlosovávat, kdo bude hlídat mne a Lysiena, logicky jsme byli s Šárkou. Bylo to moc fajn.

Já i Šárka jsme nyní nemocní (těšte se na stonací fotku!). Oba jsme dost nastydli. O týden později nás přišla navštívit matka nevěsty. Reakce na Šárky a šálu a oteklý nos - "To máš za to, žes nebyla na svatbě!" Mám to i já za to, že jsem nebyl na svatbě?