Veselé Vánoce!

Doufám, že si užíváte sváteční čas tak jako já!

Až opět přijde zima, budu připraven!

Vánoční Hvězda

mínusstrašněmocstupňůplusstrašněmocbíglů

Předvánoční mráz nás vyčerpal:

Ve vodě, v oblečku...

Požádal jsem Šárku, aby mě vyfotografovala v akci. Projevila naplno svůj fotografický talent a podařilo se jí mé nohy zachytit přesně v momentu, kdy vypadaly, že se nehýbu... To ale rozhodně nebyla pravda. Na třetí lekci mi nejenže zvýšili rychlost, ale ještě mi běhací pás naklonili a běhal jsem v kopci.
Je to dobré, stále při terapii žeru...

Cestou domů, bylo nádherně...
...přesto mrazivo :).Já byl ale každopádně v půjčeném pláštíku spokojený..
Jo a ještě něco: Už se nebojím fénu!!" Fakt, klidně mi může vlézt na záda. Přátelé, můžu vám oznámit, že ty zvěsti o nebezpečnosti fénu, že to byl podfuk!!!

Archi a aquaterapie

Archiho rehabilitační sestra Kateřina Plačková se svým německým pinčem Felixem. Foto: www.vetcentrum.cz

Protože Archi od jednoho roku ví, že si kvůli dysplazii kyčlí musí dávat pozor na své zadní nožičky, má to štěstí, že je i v osmi letech ve skvělé formě.
Přes katastrofické prognózy doktorů v necelých osmi letech vyšel třikrát na Sněžku, chodí každý den na dlouhé vycházky a doma to při přetahování o hračku kolikrát tak rozbalí, že všichni hledíme s vykulenýma očima...
Protože si přejeme, aby to tak zůstalo i nadále, přidali jsme k pravidelnému vydatnému pohybu, měkkým pelíškům po celém bytě, kvalitní stravě a kloubním doplňkům další prvek: Aquaterapii.
Jednou týdně chodíme do Stodůlek do speciální vany s běhacím pásem na dně. Archi tam necelých třicet minut běhá po krk v teplé vodě a cpe se sušeným masem. K tomu má puštěnou perličkovou masáž. Zatím jsme absolvovali dvě lekce, tak nevíme, jaký bude dlouhodobý účinek, ale zatím to Archiho baví. Podruhé už na rehabilitační sestru čekal vzorně usazený ve vypuštěné vaně a těšil se...
Nám se na tom líbí, že se jednou týdně pořádně vykoupe a je pak voňavý a rozčepýřený:). Cílem je prohřát klouby (proto chodí cestou domů v oblečku, přestože je vyfénovaný, chceme mu několik hodin udržet vyšší tělesnou teplotu), uvolnit a posílit svaly. Uvolnění na něm lze bezprostředně po aquaterapii při pohybu dobře pozorovat.. Chodíme domů přes "louku" a teď tam dal takový sprint, že to jsem u něj dlouho neviděla. Máme naplánovaných deset lekcí, které bychom podle výsledků a potřeby chtěli absolvovat dvakrát ročně.
Uvidíme. Zatím se nám to zdá skvělé!

PS: Máme zálusk na tento obleček. Nevíte někdo o obchodě, kde by se dal vyzkoušet?

Podzimní putování za sluncem

vyhlášení bíglí dvacítky

Archie na startu

Archi a Lysien putovali první říjnový víkend Pojizeřím za sluncem. Archi trochu víc zvolna než Lysien, který dost makal, protože zjistil, že když předběhne jednoho pejska a trochu do toho šlápne, za chvíli narazí na dalšího. A kdo zná Lysiena, tak ví, že on předbíhá rád!! Lysienek šel také mnohem delší trasu, díky čemuž doputoval až na bájný vrch Kozákov, kde zrovna vrcholila krásná drakiáda, čímž se utvrdil v tom, že miluje podzim. Archi sice draky neviděl, ale víkend si taky krásně užil i díky tomu, že jeho psovod nesl dostatečnou svačinu, o kterou se rovnoprávně podělili. Díky Janě, sponzorům a dalším, kdo akci podporují.

Další krásná a šťastná událost v tomhle týdnu je narození čtyř štěňátek Archiho sestry Amálky. Moc Amálce gratulujeme a retrieveřím miminkům přejeme mnoho štěstí a zdraví!

Vivat A vrh Artesia Bohemica

od Archiho a maminky Ivany

Pac a pusu, hodně zdraví, dlouhá léta, čilé páníky přeju z celého svého ohromného retrívřího srdce Amálce, Argoskovi, Aishe, Aceovi,Assaru Golgimu a Aianthe.

Komu se to ještě nedoneslo, náš vypečený zakládající vrh slavil ve čtvrtek 27.8.2009 osmé narozeniny.

Nemyslete si, že jsme to řádně neoslavili.

Já jsem například dostal vynikající krůtí specialitku k večeři, samozřejmě jsem pozval i Lysiena. Poté jsem byl zahrnut plyšáky, ty já rád a sušeným masíčkem všeho druhu. Drahá Šárka, ví jak na mě. Hned nato jsem se zůčastnil další dobrodružné akce mého mateřského bíglího výletnického klubu. A abych jim ukázal, jaký že jsem mlaďoch, běžel jsem do lesa za srnkou ze všech nejdál, vzorně jsem hlásil a Lenka mi vůůůůbec nestačila. Když jsem se vrátil s úsměvem na tváři a Lysienem po boku, babička měla, bůhví proč, podrápané nohy do krve od ostružin. Asi taky někam letěla. Slyšel jsem, jak ostatním vypráví, že myslivcům tvrdila, že píská na ztracenou dceru a směrem ke mně utrousila něco jako, že příště mě zmydlí. Proč?

Pašák Argosek, byl při oslavách také úspěšný. Nejdřív zaskočil ke své kadeřnici Kátě, aby mu to v ten slavný den slušelo. Asi ho stříhala pomalu a tak ji pro jistotu trochu vovrčel - mírně řečeno. V sobotu naši směčku úspěšně reprezentoval na mezinárodní výstavě v Boleslavi. Poprvé ve veteránech. Inu, jak vidíte, jsme chovatelská stanice s dlouhou a bohatou historií.

Pac a pusu Kátě, Marii, Markétě, Igorkovi a Ondrovi.

Nejkratší bíglí tábor

"Archi, vstávej a nastup do auta, jedeme na bíglí tábor."
"Archi, počkej tady s maminkou, jdu si postavit stan."
"Archi, počkej tady s tatínkem, není mi dobře, jdu si na chvíli lehnout, přijď, až rodiče pojedou domů."
"Archi, pojď do auta, jedeme taky domů, je mi fakt špatně."
...tak aspoň, že mám teď v autě pohodlné místo. A taky jsem se taky díky tomu nacpal k našim na koupací dovolenou na jihu..

Procházky v létě

Někdo říká, že léto je úplně nej a tak... Co si o tom myslí Lysien s Archim?

Akce Sněžka

Šárka mi celý život slibovala, že mě vezme na Sněžku... Řečičky... říkal jsem si. Ale nebyly to jen tak nějaké řeči, protože minulý týden jsme si to konečně splnili. A to dokonce třikrát (když jsme se tam táhli tím ostrým stoupáním od západu, byl jsem poprvé v životě fakt sprostej). A mezitím jsem byl stále naložen v potoce. Takže vlastně pohoda.

Aj, carramba, hlídá mě babička...

Šárka odjíždí, asi na ochutnávku sýrů.
Nějaký rokfor pípl.
Hlídá mě babička.

Pátek.
Ze všech sil se snažím dokázat, že je na mě spolehnutí.
Netřesu hlavou a nechám si čistit nemocné ucho.
Nevšímám si chleba, který někdo naservíroval za kotelnou.
Je povodeň v mých milovaných Křenovicích.
Courám se na procházce za babičkou, nekoukám po fenách.
Větřím naprosto nenápadně.
Připravuju si půdu pro příští dny.

Sobota.
Nastavuji vzorně ucho na čištění.
Sám si lezu do toho pitomého límce z veteriny.
Jím samozřejmě všechno, co mi uvaří.
Venku snaživě popobíhám ze stínu do stínu, je vedro k zalknutí.
Je povodeň.
Nenápadně si čichnu ke chlebu u kotelny.
Večer se válím na kopci, ach ta tráva krásně chladí.
Ignoruju zajíce, který byl na kopci přede mnou.
Ignoruju babičku, jež tvrdí, že jsem si hlodavce nevšimnul.
Snaživě běhám za klacíkem, konečně se můžu po týdnu trochu protáhnout.
Pitomé ucho, mohl jsem jet taky na ten rokfor, třeba bude i syreček.
Šplhám.
Babička mi nedá na noc límec a nechala otevřeno na balkon.
Miluju babičku.

Neděle.
Kašlu na babičku.
Válím se venku na zádech (i uchu) a chytám lelky.
Nesmím ke chlebu za kotelnou.
Sežral jsem chleba naproti kotelně.
Je velká povodeň.
Přeběhnul jsem silnici, když se babička nedívala a lehnul si do obrovské louže.
Paráda, paráda, paráda. Konečně program.
Jó, může mi vyčistit ucho.
Odpočívam ve stínu. Domu nechcíííííí.
Utíkám za háravkou.
Je krásná.
Ta babička ale rychle běhá!
Šampon, fuj!
Za chvíli přijede Lysien a konečně bude k večeři maso.
Zítra se vrací má milovaná Šárka. Jupí.

S Lysienem v péči :)

Prožívám teď bezva období. Nedávno jsem byl v s výletníky v zoo, mrknul jsem na lední medvědy a to naplnilo mou duši klidem a mírem. Jak se tam tak cachtali v bazénku, úplně mě to hodilo do pohody:).
Hodně teď ale máme na krku s Šárkou Lysiena, ale jsme vlastně moc rádi. On totiž jde do sebe a když nevezmem míček, dokáže se i tvářit, že je jako úplně normální pohodovej pejsek..
Naopak když vezmem míček, musíme se připravit na trochu hluku, vyvalené oči a nadzvukovou bíglí rychlost! Lýsa mě svým nadšenectvím nakazil a tak ho občas Šárka přidrží a nechají mě, abych si taky pro balónek doběhl! Dokonce teď nacvičujem, že má Lysák jakože odložení a já běžím pro míč. Výhodu to má, že se musí tak soustředit, aby vydržel přilepenej k zemi, že zapomene štěkat. Ale třese se vždycky vzteky, jak mu to přijde nespravedlný:))).
A přišli jsme na jednu důležitou věc: když není rodina doma Lysien NEPÍSKÁ! A vůbec se nezdá, že by mlčel, protože je smutný. Jenom ví, že na mně a Šárce si jen tak něco nevybrečí, tak to asi ani nezkouší.

Ještě jednou ZOP

Fotky a komentář mojí psovodky naleznete zde :).

Mám nového kamaráda a Lenka ZOPky

(sepsáno s maminkou Ivou)
Na výletě s bíglama na zříceninu Sion jsem si musel třikrát tlapkama protřít zrak, než jsem uvěřil. Konečně dorazil Roník, bratranec Terrinky, o kterém jsem dosud jen slyšel. Velký urostlý krasavec, kříženec ostrého vzezření, dobrák od kosti. Řádně jsme se očuchali a pro jistotu jsem ho měl celou cestu pořád v merku. Krapet provokoval, tak kdyby přece jen potřeboval umravnit. Je mu málo přes rok, prostě dorostenec. Prochajda se moc povedla, spousta vířivých i bahenních koupelí, nová sexi bíglí slečna Ajka, stopičky všech vůní, prostě paráda! A tak jsem Ronyho trochu vovrčel až na konci, když nás Montyho panička pozvala všechny na výborný koláč s rebarborou a tvarohem. Chápete, měl jsem starost, aby na mě dost zbylo.

Jak už jsem zmiňoval, vzali jsme s Lysienem Lenku v neděli na zkoušky Základní ovladatelnosti páníčka - ZOP. Paráda. U Janíka v Benešově to nikdy nemá chybsona. Místní dobrovolní hasiči nám tam půjčují svůj cvičák, kde se dá krásně koupat, válet v trávě, honit se s ostatníma a případně i trochu pracovat. Měli jsme pozvaného moc sympatického pana rozhodčího. Byl hodný, počkal na Lenku, až na cvičák přes Semily napopáté nakonec trefila. Vždycky nám psům řekl, co máme dělat a páníčci to po něm bůhví proč zopakovali. Lehal jsem si, sedal, vstával, otáčel se jak vzteklej. Na odložení jsem ležel jako socha, cupital jsem v zástupu a zase se různě točil a zrychloval a zpomaloval. Potom jsme si všichni mohli lehnout ve skupině, tak jsem se snažil nechrápat. Páníci zůstali stát, asi kvůli klíšťatům. Dále jsem se ještě na Lenky přání posadil na nějakém haraburdí, co jsem s ní musel přejít. Asi se sama bála. Nakonec mě nějaký místní maník čapnul do náruče a šel se mnou pryč. Asi jsem se mu líbil. Tak jsem pro jistotu zavrčel, páč mi dali košík a nemohl jsem ho rovnou kousnout. On se zaleknul a mazal mě vrátit panu rozhodčímu. Ten mě pochválil a řekl, že na pána ve středních letech, ehm, ehm na dědka, cvičím i vypadám náramně. Potom ještě Lenku prověřil Lysien. Takže zkoušku ZOP má naše panička vlastně složenou dvakrát. Lenko, dík, jsi šikulka.

Krásný víkend

V sobotu měli Lenka, Šárka a táta tu čest a radost, že mohli být při otevření prvního adventure golfového hřiště v ČR, v Horním Bezděkově. Bylo krásné počasí, dostavilo se prý spoustu milých lidí a den se úžasně vyvedl. Všem prý adventure golf velmi doporučují :). Odkaz najdete v odkazech.
My jsme si to vynahradili s Lysienkem dnes, když nás Lenka vzala na zkoušky ZOP a oba jsme uspěli. Takže už máme na to, že jsme hodní, i potvrzení. Zkusím od někoho získat fotky z obou dnů:).

Rita

Přes sedm let jsem téměř každý večer navštěvoval za mostem špicí krásku Ritu. Bydlela na malém dvorku a spala pod autem. Každý víkend odjížděla na chalupu. Očichávali jsme si čumáčky a pod plotem pacičky... Když spala, štěknul jsem na ní, abychom se mohli pozdravit. Když hárala, bylo pro mě utrpení se odtrhnout a jít domů spát. Kolikrát jsem to na mostě otočil a pelášil jsem jí ještě jednou popřát sladké sny. Ritunka už na tom dvorku není. Už to byla starší psí dáma... Věřím, že teď běhá na daleko větším travnatém dvorku a místo pod autem spí v měkoulinkém pelíšku. Mám tě moc rád, Rito, chybíš nám.
Archi

Týden bez Archiho

Dva nejmocnější muži planety!

O víkendu...

... jsme byli s bíglíky v České Kanadě. Děkujeme s Archim Andrejovi, Honzovi a Nině, že nás vzali do týmu, přestože Archi kulhal a já jsem neměla na soutěže vůbec náladu.