Led, sníh a mráz

Ahoj kamarádi, z léta skáčeme rovnou do nejledovatější zimy. Už měsíc si nemusím čistit tlapy - všude je sníh. Doufám, že to vydrží aspoň do března. Vánoce, které znamenají ještě o krapet víc rozmazlování než obvykle, jsou za námi. Škoda. Ale zima je stále. Po krásných procházkách proto trávíme čas následujícím způsobem (nesobecky přenechávám místo pod peřinou Lysínkovi):

SLAVÍME 9!

Drahý Archi, všechno nejlepší k narozeninám!!! Zdravíme i ostatní Áčka a přejeme jim hodně štěstí, zdraví a rozmazlování.

PS: Omlouváme se za delší pauzu, ale nedaří se nám stáhnout nové fotky a bez nich to není ono.

Drobky z Řásné - žabáček, ptáček, Árčík, mráček, plaváček a Lenka :o)

Řásná - Lhotka - Pařezák - Řásná

Fotky jsou dnes ve zcela nahodilém pořadí a nijak nesouzní s posloupností naší trasy. Užili jsme si skvělý oběd, perfektní plavání, zmrzlinu, mráčky jako z pohádky, zelené louky i lesy, pohodičku i nádhernou procházku. A naprosto jsme odrovnali tatínka. Hned po něm je nejvíc odrovnaný Archi, pak Lysien (tahle celá trojka už spí). Oproti včerejšku, kdy mi při plavání zimou zmodraly prsty na nohou, je voda dnes už krásně prohřátá. Š.

Pozpátku.

Lysienek velice brzy vzdává pískání a ukládá se ke sladkému spánku. Po pořízení snímku jsem ho přikryla.

V Telči začíná být parádně živo. Začíná zde Telčské kulturní léto nebo Prázdniny v Telči nebo čertví, jak se to jmenuje. Lysík se stal svědkem hromadného focení účastníků svatby.
Dopoledne opět propršelo, což Archimu dovolilo beztrestně provozovat nejmilejší činnost (po žraní). Vidíte ten sladký úsměv?
Není příjemné, když ráno prší.

Některé dny je třeba odpočívat.

První fotka je z odpoledne, ostatní z dopoledne (zhruba v hodinových intervalech). Ale v zásadě se to neslo ve stejném duchu. Jen na oběd mě překecali do Lhotky, ale jsou to podrazáci! O tom, že to cestou zpět natáhneme až k rybníku nebyla řeč :(. Zítra nevytáhnu paty ze zahrady. Před dalšími výlety je třeba odpočívat!

Koláč pro Fordu

Rovnou za nosem se jde na Rotštejn. Ani není třeba kroutit hlavou. Pět kilometrů, rovná cesta. Ale to bychom nebyli my, abychom se nepokusili o zkratku. Tak jsme si to kličkovali cestou necestou. Ale hrad jsme našli. Jen langoš zcela nenaplnil naši představu o gurmánském obědu. Protože nejsme cvoci, abychom šli zpět pět kilometrů rovně, vzali jsme to po deset a půl kilometru dlouhé, zeleně značené pěšince. Nepřeháním, když napíšu, že jsem dnes ušel 18 kilometrů!!! Na konci už jsem se jen těšil do Pařezáku. Smočit namožené tlapky v jeho chladivých vodách bylo dnes lepší než kdy jindy. Teď už jsem ale stráááááášně unavený. Dobrou noc. Chrrrrrr

PS: Ještě je třeba se vzbudit, abych vás řekl, že indiánská drobotina dnes měla soutěž ve sbírání borůvek. Koláč, který z nich následně vznikl, byl ten nejlahodnější. Určitě se nebudete zlobit, když kousek společně pošleme do nebíčka, kam odešel jeden z nejlepších psích mužů - hlavenecký Forda. Měli jsme tě opravdu moc rádi, kluku. Myslíme na tebe i tvojí smečku.

Indiánské léto

Nejprve jsem teepee zabydlil sám, pak jsem si do něj přivedl svou indiánskou ženu Sluneční tlapku. Když se později opékalo, opustil jsem svůj nový domov a jal jsem se povalovat pod stolem. Špekáčky byly náhradní plán. Nechtělo se nám dnes ke Kolářům na oběd, ale poté, co jsme se doplácali do Lhotky, jsme zjistili, že v pondělí mají až od pěti. Tak holt zítra, nebo pozítří. Druhá chyba dne byla, že jsme nevzali foťák na večerní procházku kolem Velkého pařezitého rybníka. Tam vám bylo nádherně... Zítra tedy buď Lhotka druhý pokus, nebo Roštejn první pokus. Prý hlavně podle toho, jak se mi bude chtít!

Mějte se tak krásně jako já. Archi

Telč

Dnes jsme opět procházku natáhli až do města. Potkali jsme tam kamarádku Báru, díky které už víme, že Telč není jen malebné náměstí. Zároveň je zprávou dne, že se k nám ve Sluníčku připojila veselá skupina, která čítá třináct dětí a tři mimča. Připomíná mi to dobu, kdy jsme v místním kempu měli sraz s retrívří rodinou :D. Taky samé hry a zábava. Na dvorku vyrostlo indiánské teepee a děti pobíhají a mají čelenky z peří. Dnešní fotka je z náměstí v Telči plus relax na zápraží. V roli indiána se vyfotím, jakmile malí apačové opustí dvorek. Howgh.

Deštivý den

V dešti se nám dnes nechtělo ven. Nejdelší procházka měla vést kolem Pařezáčku, ale liják nás obrátil zpět už dřív. Šárka si krátila den stopováním smečky Artesia Bohemica na internetu, já jsem pochrupával, nechal se vyčesat a cpal se. Zítra to pochopitelně vyběhám ;). A něco jdu vyběhat už teď. S míčkem na zahradu.

Sluníčková dovolená

Vracím se do míst svého dětství. K Telči. Před osmi lety mě tu bráška Argosek v zámeckém parku porazil v boji o zlatou medaili. Já jsem tehdy porazil ostatní v boji o tu stříbrnou ;). Nyní jsem do těchto míst zamířil jako prostý turista - chodec. A plavec. Naplno využívám rekreační možnosti Velkopařezitého rybníku a s chutí si následně zdřímnu na voňavém trávníku, což ilustruje následující fotografie (pořízená v zámeckém parku v Telči).

Správný turista využije všechna lákadla, která mu kraj nabízí. Inu, svezl jsem se v loďce. (Ale nástupu jsem se bránil, co to šlo. Nakonec to byla pohoda.)
Rekreační chůzi prokládám zábavou a užívám si, jak to jenom jde! Budu tu ještě víc než dva týdny, tak se vám ještě určitě ozvu. Čeká mě totiž hrad Rotštejn, všelijaké hospody v okolních vesnicích, Telčské kulturní léto, spousta dalšího plavání a tak.

PS: Majitelkou penzionu Sluníčko je fenka barvy champagne - nádherná zlatá retrívřice Darcy. Ráj.

Horko.

Nevíte, jestli je želvám taky někdy horko? Jestli ne, Archi by možná uvažoval o kariéře želvy...

Předletní.

S Archim jsme vystoupali na Vysoký vrch. Archi pošilhává po rozhledně na kterou se po žebříku nedostane.

Lysík je v horku zcela unavený.
S Fidem jsme vyrazili na tradiční zahájení letní sezóny na Hráz.
A hlídali jsme Amího.
To jsou jen některé střípečky z předprázdninového období.

Skryje

Trochu se zpožděním bych vám rád ukázal pár fotek z výletů na Skryjská jezírka.

Drzý pohled a holky :)

No nezdá se vám, že Archi kouká celkem drze?

Asi měl předtuchu, že potká kamarádku Dorku a mně nezbude než čekat, až si pohrají.

O chvíli později se situace opakuje s Lysíkem. Ten má ale drzej pohled pořád, netřeba sem dávat zvlášť portrét... Lysien míří vysoko - jeho láska pro tento den je thajský ridgeback.